Svět podle Serotonina

Lumbální punkci k odběru mozkomíšního moku děláme na neurologii často, je to každodenní rutina.  Komplikace a problémy bývají málokdy. A přece tu a tam nastanou a o jednom takovém případě, který se mi jaksi zažral do paměti a možná změnil můj náhled na ten zákrok, chci právě psát.      Vyšetření mozkomíšního moku je celkem velká věda, o které se organizují celé kongresy, nakonec existuje i celá l ikvorologická společnost . Sám jsem absolvoval kurz likvorologie . Bylo to hlavně o cytologii , tedy hodnocení buněk v mikroskopickém  nátěru. Z mozkomíšního moku se dá hodně vyčíst, především zánětlivé změny, ale i odhadnout stav po mozkovém krvácení, nebo i nádorové postižení.  Některé změny parametrů, tzv. markerů demence (tau protein, beta-amyloid) jsou zase typické pro některá postižení demencí a vyšetřují se při podezření na Alzheimerovu nemoc.      Ale hlavním důvodem k vyšetření mozkomíšního moku zůstává podezření na zánětlivé onemocnění nervového systému, ať už centrální nervové sous

Tento poslední případ se odehrál před krátkou dobou, ke konci minulého roku. Byl to vlastně jeden z posledních výjezdů na poslední službě, mezi Vánocemi a Silvestrem. Klidné zimní dopoledne, a alarm: "Dušnost při infektu."    Nebylo to tak daleko, takže rychle přijíždíme s lékařským zásahovým vozidlem k rodinnému domku, jen několik ulic vedle základny. Saniťáci jsou už venvitř a zrovna nasazují masku muži kolem 65 let, který je zjevně dušný. Je i zahleněný, tak připravují odsávačku. Komentují: "Má infekt a trpí na neurologické onemocnění. ALS . Tady paní vám může vysvětlit, co je to za nemoc a poruchu." A ukážou na poněkud nervozní ženu, sedící v koutě, jež je tedy manželkou našeho nemocného.    "Netřeba," odpovídám. "Vím, co je ALS . Jsem totiž neurolog." ALS, jak se říká v fachu - Á El Eska - tedy amyotrofická laterální skleróza. Patří do skupiny tzv. onemocnění motoneuronu, spolu s progresívní spinální atrofií, bulbární paralýzou a primární la

"Když chlap zmagoří láskou, utíká za ní, platí i s úroky a nepočítá s daní, u žen je to přímo náměr na horor...papuče letí na pohovku, nákupní tašky padaj na vozovku, ať tramvaj řinčí, ať se zblázní semafor..." Pavel Dobeš     Ač jsem měl v úmyslu řešit tady další zajímavé připady - a v hlavě mám dva aktuální - jedna ze čtenářek mě upozornila, že to, co píšu, je příliš těžké a hlavně smutné.  A tak jsem se rozhodl první článek v tomto roce napsat jinak. Nebude dlouhý a bude věnován jednomu případu, na který si vzpomínám, kolegyni T. Inspirovala mne ona písnička Pavla Dobeše.   O jednom takovém  případu, postihující mou kolegyni, byť z jiného úhlu pohledu jsem už psal v článku Konfrontace . V diskuzi se mne ptali, jak to nakonec dopadlo. Pokud vím, tato kolegyně zůstala sama, snad si časem někoho najde, ale celkem byla v pohodě. Vlastně prvního nemocného toho typu nám představili už jako medikům, už nevím, zda to byla psychologie nebo psychiatrie. Ale asi psychiatrie. Muž - ve