Psycho (psychiatrické případy)
Psychiatrie mi připadala záhadná. Poprvé jsem se s ní setkal ve vyprávění svého spolužáka z prvního stupně základní školy se slovy: "Moje máma prý byla na praxi v blázinci. Prý to bylo zajímavé, tací blázni tam."
Poměrně zajímavě byla představena ve filmech alá Přelet nad kukaččím hnízdem. Je to ale jen film. Ve skutečnosti to tak nechodí.
Na lékařské fakultě jsme měli dva semestry psychiatrie v pátém ročníku. Tam dostala má představa o tomto oboru konečně realistický obraz. Velmi vzdálený od romantických a laických představ. Tam nám byli demonstrováni někteří zajímaví pacienti. Na některé si vzpomínám a vrátím se k nim.
Každopádně jako obor mne nezaujal. Ale chápu kolegy, kteří jím byli osloveni. Je to ale prostě jiná medicína.
Jako neurolog před první astestací z neurologie jsem musel absolvovat v rámci povinné doplňkové praxe (které se říkalo kolečko) měsíc psychiatrie. Němečtí neurologové musí absolvovat rok praxe na psychiatrii (zrovna nedávno byla diskuze v časopise německých neurologů, kteří si stěžovali, že ta praxe je zbytečně a v rámci Evropy a snad světa neobvykle dlouhá, praxe na interně nebo v intenzivní péči by byla přínosnější).
Moje české atestace byly v Německu v rámci předpisů EU uznány, a to i když jsem praxi v psychiatrii neměl. Nicméně cítím, že mi chybí. Dlouho jsem pracoval ve spojených službách s psychiatrií na jedné klinice, celkem dva roky. Vystačil jsem si ale asi s šesti léky, když bylo potřeba řešit něco jiného, volal jsem kmenovou službu.
26.7.2020
Podrubrika Psychiatrie na záchrance
(psáno 14.3.2020)
Duševní onemocnění mají v současně plané
klasifikaci nemocí počáteční písmeno F. Například F00.0 je intoxikace
alkoholem (česky - zpitý pod obraz), F17.1 kouření, F65 a podskupiny si
píšou třeba úchyláci (připomínám, že homosexualita už není považována za
nemoc, ani abnormalitu, proto nemá ani svůj kód. Komentovat to nebudu).
Výjezdy
záchranné služby kvůli F-diagnózám jsou velmi časté a tvoří přes dvacet
procent všech zásahů. Nejčastější jsou asi intoxikace - přeloženo do
češtiny zpití ožralové a sjetí feťáci. Absťáky jsou méně často.
Potom
sebevraždy. Obvykle demonstrační, protože kdo to myslí se sebevraždou
vážně, tomu se většinou i povede; a pak je třeba jen vypsat předběžné
oznámení o úmrtí, policie je většinou už na místě.
Nejčastěji
prášky. V lepším případě vitamíny (pokud o sebevraždu několika pláty
B-komplexu jsem zaznamenal opakovaně), v horším případě antidepresiva. A
antidepresiva jsou už hodně zlá, často působí poruchy srdcečního rytmu.
Vzpomínám
na mladého kluka, kterého přivezli záchranáři po té, co spolykal
několik balení Citalopramu. Hned po přijetí zavedli sondu a pokusili se
vypumpovat žaludek. Po přijetí ještě vypadal normálně, hovořil a nezdál
se nemocný. Během toho výplachu žaludku, při kterém se sonda ucpávala
zbylými tabletami, prodělal srdeční zástavu, reanimován, ale už
nenaskočil...
Pak bývají pořezaná nebo spíš jen poškrábaná zápěstí.
Sebevraždy
provazem se obvykle podaří, ale měl jsem i případ, kdy se šňura na
prádlo pod nešťastníkem utrhla a vzápětí jej našli policajti (rozhovor:
"Proč jste před tím pokusem volal na policii?" Odpověď: "Jsem sám.
Nikomu nebudu chybět, nikdo si nevšimne, že už nejsem. Nechtěl jsem, aby
mě našli po dvou týdnech podle zápachu."
Pak
celkem často rodinné krize, hádky a nervy a následná nervová zhroucení.
Poslední takový výjezd byl k šestnáctileté holce. Po hádce s rodiči
(kteří vypadali vcelku normálně a hlavně ustaraně) se zamkla v koupelně a
vyhrožovala, že si "něco udělá." Takže máma s tátou přivolali hasiče a
policajty, co měli jiného dělat? Poslat holku k odbornému vyšetření může
zase jen lékař, tak jsem byl přivolán já z titulu RZP, ač nějaký
psycholog by měl větší efekt.
V následující podrubrice se chci věnovat těm zajímavějším a snad i veselejším F- diagnózám (rozkliknutí)
Komentáře
Okomentovat