Příspěvky

Pomocná navigace

Postranní panel se rozklikne ikonkou vlevo nahoře

O tomto blogu

Proč je tu vlastně tento blog

Obrázek
Srdečně Vás vítám na těchto stránkách I když blogování už dávno vyšlo z módy, já jsem se v něm jaksi našel. Začínal jsem na blog.cz, pokračoval na signaly.cz, a nedávno jsem se opět vrátil na blog.cz. Pro jinak spřátelené signály píši asi příliš sekulárně.  Nyní při avizovaném zániku platformy blog.cz jsem se přesunul, stejně jako velká část posledních mohykánů této  zanikající komunity na blogspot. Píšu o své práci lékaře a o  zážitcích s nemocemi a pacienty. Některé lidi to možná zajímá. A některé věci a události nemusí zůstat zapomenuty.  Kromě toho si občas vymýšlím i jiné příběhy inspirované během života kolem nás.

Komentář - Náhlé oslepnutí jednoho oka /uzávěr sítnicové tepny

Obrázek
Úvodem bych chtěl dodatečně své milé čtenáře pozdravit do tohoto roku, i když z něho již měsíc uplynul. Budu se nadále snažit publikovat postřehy se zajímavými lidmi i pacienty, se kterými jsem se setkal. Taky slibuji, že v dohledné době svůj blog uklidím a dám do pořádku. Jen nevím kdy.    Zrovna, když dopisuji tyto řádky, jsem sice před službou na záchrance, není mi ale kdovíjak dobře, jsa skolen jakousi virózou s rýmou, kašlem a celkovou únavou. A tak bude tento článek krátký, popisuji jednu potenciálně nebezpečnou situaci, které jsem byl svědkem.  Ke konci minulého roku, asi kolem Mikuláše, jsem jako obvykle seděl ve službě na oddělení neurologie. Zrovna jsem seděl u PC ve společné pracovně pro lékaře i sestry a cosi do něho ťukal, už si přesně nepamatuji. Zato obsah telefonického hovoru zastupující hlavní sestry si pamatuji dobře.  Někdo zavolal a ona mu odpovídala do telefonu:"Ne, k nám nechoďte. Ne, nemá to cenu, nemáme oční pohotovost, žádný oční lékař tu nen...

Omyl XVII - Nevidomá dívka (aneb Korálková)

Obrázek
 "V zahradě za cihlovou zídkou Popsanou v různých výročích Sedává na podzim na trávě před besídkou Děvčátko s páskou na očích. Pohádku o mluvícím ptáku  Nechá si přečíst z notesu Pak pošle polibek po chmýří na bodláku Na nenapsanou adresu..."       Určitě znáte tuhle nádhernou, nadčasovou písničku od Karla Kryla, pokud ne, najděte si ji pod názvem Nevidomá dívka na youtube.   Pro mne je to písnička dvojnásobně oslovující. Zpívali jsme ji v osmdesátkách na schůzích pionýra a u táboráku, připadali si hrdinně okusující zakázané ovoce, a pokoušeli se v ní hledat skryté jinotajné významy. Kdo to nezažil, nepochopí...  Asi víte, pokud znáte tuto písničku, tak že pokračuje slovy:  "Prosím vás nechte ji, ach nechte ji, tu nevidomou dívku,  prosím vás nechte ji si hrát,  vždyť možná hraje si,  na slunce s nebesy,  jež nikdy neuvidí, ač ji bude hřát..."        Tahle nevidomá dívka , se kterou jsem si psal na sít...

Obyčejná II (vyprávění)

Obrázek
Pamatujete si ještě na uživatelku, kterou jsem náhodou potkal na sítích, kde (nejen) na službách brouzdám a chodím si povídat?  Mladá dívka, tenkrát ještě opravdu hodně mladičká, a psal jsem o ní v článku Obyčejná . Zdálo se mi, že jsem o ni psal docela nedávno, ale nyní vidím, že už uběhl rok. Rok je pro teenagery dlouhá doba, leccos se může změnit a vyvíjet. Něco o jejím osudu vím, ale to si nechám pro sebe, nechci a nebudu jí kompromitovat.          Článek jsem samozřejmě publikoval s jejím souhlasem a jejím vědomím, navíc se dá skoro říci na její vlastní přání. Ale článek ji přece jen zklamal. Především - nestala se slavnou, jak si představovala. Na mém blogu není dvorana slávy. Jen pár postřehů o lidech, se kterými se potkal Serotonin, ať v mezi pacienti, či jinde, včetně virtuálního světa.  Později si ona dívka postěžovala, že jsem o ní nepsal pěkně. Aspoň ne tak hezky, jak si představovala a očekávala.  Nemyslím si to, nemyslím si o ní nic ...