Příspěvky

Pomocná navigace

Postranní panel se rozklikne ikonkou vlevo nahoře

O tomto blogu

Proč je tu vlastně tento blog

Obrázek
Srdečně Vás vítám na těchto stránkách I když blogování už dávno vyšlo z módy, já jsem se v něm jaksi našel. Začínal jsem na blog.cz, pokračoval na signaly.cz, a nedávno jsem se opět vrátil na blog.cz. Pro jinak spřátelené signály píši asi příliš sekulárně.  Nyní při avizovaném zániku platformy blog.cz jsem se přesunul, stejně jako velká část posledních mohykánů této  zanikající komunity na blogspot. Píšu o své práci lékaře a o  zážitcích s nemocemi a pacienty. Některé lidi to možná zajímá. A některé věci a události nemusí zůstat zapomenuty.  Kromě toho si občas vymýšlím i jiné příběhy inspirované během života kolem nás.

Ohlédnutí za Silvestrem

Obrázek
V rozporu s očekáváním laiků, totiž,  že sváteční a zejména silvestrovské služby jsou neklidné a plné katastrof,  nemohu potvrdit,  ani si nijak moc stěžovat.  Kdysi jsem pravidelně sloužíval Štědrý večer. Na začátku kariéry to bylo tuším 10x po sobě, a pak taky dál pravidelně. Všichni si už zvykli, že Ježíšek navštívil naši rodinu o den dřív nebo o den později. A mohu vzpomínat, že vánoční služby nebyly z nejhorších, nával byl obvykle až 25.12. Ale taky vzpomenu na jednu pohotovost na telefonu, kdy jsem byl odvolán od štědrovečerní večeře, a do nemocnice přijely večer dvě trombolýzy najednou. Když jsem se pak vrátil, moje tehdy malá dcerka už usnula a nadělování dárků se odložilo.  Zato Silvestru jsem se snažil vyhýbat. Ani tak mě nemínul, první z nich byl poslední den roku 1999. Jestli pamatujete, tehdy se mluvilo o chybě "Y2K," tedy že přechodem na rok 2000 začnou padat počítače, protože mají čipy, které budou nové století  rozeznávat jako rok 1900. Dnes víme, že to byla k

K.O. Kapky

Obrázek
Ani tento poslední případ, o kterém se nyní chystám napsat zprávu,  nepatří do dávné doby. Udal se asi před měsícem, na jedné jinak celkem klidné službě na záchrance u nás v nemocnici, ve větším městě. Už jsem se propadal do náruče hajan, když mě chvíli po půlnoci vyburcoval onen protivný pískot alarmu. Na displeji jsem si přečetl: " Intoxikace - heroin,  alkohol a drogy. Poznámka: na místě se nachází bojový pes. Dbejte osobní bezpečnosti, vyčkejte příchodu policie, nevstupujte do budovy. "  Vyjeli jsme s modrým majáčkem, bez houkačky. Ulice byly liduprázdné, kdo by taky chodil po půlnoci, navíc v takové zimě; bylo to v těch dnech, kdy mrzlo a sněžilo. Tak na co plašit lidi s houkačkou? Ostatně šoféři zapínají houkačku obvykle jen na křížovatkách a když chtějí předjíždět, aby upozornili zmatkující řidiče jiných aut.  Nebylo to daleko, jen asi tři ulice vedle základny, takže jsme  dojeli do 5 minut. Našli jsme příslušnou adresu. Byl to starší řadový cihlový dům, asi se čtyřmi

Embolie plicní

Obrázek
Většina případů, o kterých jsem tady psal, se odehrála před delší dobou. Tento dnešní příběh je však zcela čerstvý - odehrál se na jedné z mých posledních služeb. Studenti medicíny se učí celé roky příznaky nemocí z učebnic. Kdyby ale bylo vše tak jednoduché,  jak se v učebnicích píše, nebyla by medicína umění. Nemocí se projevují přesně podle učebnic jen málokdy, naopak, většinou jsou netypické a odlišné. Jen v hloupých seriálech, jako byl onen Modrý kód, to šlo jak v učebnicích. Nějaký medik si přečetl cosi z učebnice a dopsal k tomu scénář.  Nejtěžší jsou malé děti a staří lidé. Dopracovat se u nich ke správné diagnóze bývá velké umění, k častému  nepochopení jejich příbuzných. V učebnicích se třeba dočtete, že typické příznaky plicní embolie jsou dušnost, kašel a někdy vykašlávání krve, a vůbec příznaky dechového selhávání. A také,  že příznaky nitrolebního krvácení jsou bolesti hlavy, poruchy vědomí, anizokorie - tedy nestejná velikost zornic. To je sice pravda, ale moje osobní

Disekce

Obrázek
Vzpomněl jsem si na jeden doják v české televizi. Typická reportáž komerčních zpráv hledajících senzaci. Jakási rodina zažalovala nemocnici a podala pár trestních oznámení. Za to, že nebylo u mladého muže kolem 40 let zavčas rozpoznáno disekující aneurysma hrudní aorty . Bolesti hrudi byly zaměněny za srdeční infarkt. Nepřežil to, a rodina soudí, že při včasné diagnóze a včasném transportu k operaci by byl živ a zdráv. Protože prý v rodině už jeden podobný případ měli. Tehdy včasný transport vrtulníkem k operaci do kardiochirurgického centra zachránil jinému příbuznému život.  Následovaly záběry na pohřební průvod a čerstvý hrob. Oni novináři to umí.  Nevím, jak proces a vyšetřování dopadlo. Ale pochybuji, že by oni příbuzní vyhráli. Diagnostika disekce aorty je velmi obtížná.  Je to vzácný jev a je třeba mít  zkušenosti, aby se na ni myslelo. Může imitovat klasický srdeční infarkt, nebo s ním i být kombinována. Tak prý tomu bylo i v tomto případě.  Obvykle se disekce aorty projevuje z

Zmatená (dilema - vzít či nevzít...do nemocnice)

Obrázek
Sedím právě v rychlíku do svého rodiště, před sebou laptop, a chci vyzkoušet ten pocit práce za jízdy vlakem. Vzpomínám na několik zajímavých fallů, o které bych se chtěl s případnými čtenáři podělit. Zde je první z nich, není to tak dávno, asi dva měsíce. Není ani moc zajímavý po medicínské stránce, ale objevilo se v něm jisté dilema.  Služby jsou na různých základnách různé. Některé jsou klidnější, mají mnohem menší počet výjezdů, než jiné. Základna uprostřed vekoměsta je pověstná, sloužil jsem tam jen několikkrát, a skoro jsem se nezastavil. I když i to je různé, naposledy na tamní noční jsem měl skoro 5 hodin v klidu...  Základny na malých městech a sídlech jsou klidnější. Nejraději mám služby v L., za velkoměstem. Není moc oblíbená, o služby tam nebyl zájem, takže nakonec přebrala záštitu nad nimi nemocnice, kde jsem dřív pracoval, a kam nyní občas jezdím jako externista. Byl totiž problém obsadit její služby dobrovolníky. Kolega to popsal: "Je tam nuda, celé hodiny se nic ne