Psycho I - Z dálniční policie

V kurzu pro lékaře záchranky nás učili a v učebnicích se píše, že výjezdy z příčin tkvících v oboru psychiatrie tvoří asi 15 až 20 procent zásahů. Asi to tak nějak bude.

Zejména, pokud počítáme intoxikace (ožralé do němoty a sjeté feťáky). Další část výjezdů tvoří různé situační krize. Příkady - dcera se po hádce s rodiči zamkne v koupelně a hrozí že si něco udělá. Nebo si něco udělá zhrzelý milenec. Ale bývají i vážně míněné pokusy o sebevraždu. Třeba se ale utrhne šňůra na oprátce nebo vytrne skoba. To jsou už vážnější věci, které končí primárně na úrazovce. Kapitola sama pro sebe jsou léky. Někdy bizarní, když se chce někdo otrávit vitamínem C, ale pokud si někdo veme dvě krabičky antidepresiv, tak má na problém už hodně zaděláno. Ona ta antidepresiva dost ovlivňují srdeční rytmus....

Ale vezmeme si tentokrát něco veselejšího, kdy jsem se trochu pobavil. Tak ať se pobaví i případný čtenář.

---

Je tomu asi dva měsíce, kdy mě z práce vyrušil telefonát. Což o to, to se mi stává poměrně často, ale opravdu ne často se mi hlásí příjemným sopránem dálniční policie města C... Přemýšlím, co jsem provedl, že se na mě ptá dálniční policie, navíc v práci. Ale soprán pokračuje...vzpomínáte si na zásah...v srpnu.... ne, nevzpomínám.

Rozpomenu se na jednoho na havarovaného motocyklistu, ale že by to bylo nějaký problém, dyť mu bylo nakonec dobře...

"Zasahovali jste při jednom polském občanovi. Převezli ho pak na psychiatrickou léčebnu."

A jsem doma. Na tohoto zfetovaného Poláka nelze zapomenouti. Ptám se, o co jako kráčí.

"Je obviněný a je na něho podáváno trestní oznámení. Urážka veřejného činitele - policistů. Taky dle výpovědí urážel lékaře záchranné služby ve službě. Přidáte se k trestnímu oznámení?"

Tak tohle mě opravdu pobavilo. Odpovídám: "Já se necítím nijak uražený. Takový typek mě prostě urazit nemůže."

Příjemný soprán ode mne bere nacionále. Upozorňuje mě, že jsem svědek v trestním řízení a možná budu předvolán k výslechu. Nu, asi ne, uplynulo 1/4 roku a nic se nestalo. Nakonec - kdo by takového typka předvolával a honil před soud, že.

Jak to vlastně bylo...?

Typická služba, alarm, na displeji -zásah na policejní stanici, podezření na psychózu. Přijíždíme na policejní stanici. Policajti nám vysvětlují, že zadrželi jakéhosi Poláka. Cestoval z Düsseldorfu či odněkud tam jako spolujezdec... po domluvě přes internet jako organizovaná služba. Údajně se během cesty začal chovat divně, neadekvátně, prý něco rozbil... rozmlátil věci, které si vezl. Byl tak divný, že řidič ho zavezl a vyklopil zde na policejní služebně. Orientační test na alkohol a drogy snad negativní. Na policejní cele ho mít nemohou, protože tam všechno rozbije.

Přivedou mě ke klukovi, asi věk kolem 25 let. Červená prasečí očka, nekoordinované pohyby. I když má nasazené náramky a dva rambové v uniformách ho drží, škube sebou a nadává. Jestli tenhle není sjetej, tak už nevím, co jiného. Zeptám se policistů, co tedy vlastně chtějí. Prý se dospustil několika deliktů, ničení cizího majetku, napadení.... tak se jednoduše zeptám, proč ho prostě nezavřou?

Prý se bojí, že něco rozbije, a možná je nemocný a kdovíco. Zjevně se ho chtějí nějak zbavit. Tak zavolám na místní psychiatrické oddělení. Unavený hlas staršího kolegy se pokouší - je zfetovaný, ať ho zavřou do cely. Tlumočím to, nakonec je to i můj názor. Ale starší policista, zřejmě velitel, se brání - takovou možnost nemáme....

Tak volám znovu: "Pojedem k vám, ten člověk musí být fixovaný, to na policii nejde. Vyšetřete jej, pro mě za mě jej klidně pošlete domů." Nečekám na odpověď a seknu s telefonem. Není to ode mne korektní a kolegiální, za půl hodiny se budu kolegovi, který je taky unavený a přece jen starší než já, omlouvat.

Dnes už třeba vím, že ho policajti klidně mohli strčit do té cely předběžného zadržení, tam se nedá nic rozbít, tak, jak jsem to popisoval tady. To jsem ale tenkrát ještě až tak nevěděl, a tak jsem uvěřil, že ho do cely nemohou dát, mohl by něco rozbít.

Už ho strkají do auta, dlouho, poutají ho k nosítkám a kurtují. Mladý Polák je zatím častuje peprnými nadávkami, jak je na ně polština bohatá. Mne označil za Hitlerova synka a zkurdupa.... Vyjíždíme s modrým majáčkem. Se mnou sedí v sanitce dva policisté. Ptají se, co říká... tak se bavím tím, že se pokouším přeložit jeho slova do němčiny. No, měl bych si doplnit slovní zásobu. Vůbec německé nadávky a urážky jsou na rozdíl od těch našich slovanských jinak zaměřené a tedy jejich tíže hůř vyjádřitelná. Většinou se týkají jiného tělesného otvoru.

Přijíždíme. Chlapi chytnou našeho pacienta jako pytel a táhnout ho dovnitř. Za přítomnosti staršího lékaře mu sice sundají pouta, ale pak ho řemeny přikurují k posteli. Německý kolega se ptá, zda rozumím slovům nemocného. Odpovídám: "Nic neříká, to jsou jen polské nadávky bez obsahu." Jen přikývne.

Utáhnou pořádně, že se nemůže ani hnout, jen nadávat. Ale jeho nadávky zůstanou za polostrovanými dveřmi.

Až se ráno vzbudí, bude asi jako beránek. Možná si nebude pamatovat, kde je a jak se tam dostal, okno. Možná....dostane absťák.

Posuďte, může mě takový typek urazit?