Zase ohlédnutí za 17.listopadem
Tento příspěvek bude jen krátký a asi ho jen zkopíruji.
Letos trávím večer 17. listopadu jinak, než jsem zvyklý. Večer si totiž otevírám už dlouhé roky víno a něco k přikousnutí, někdy s manželkou, často prostě sám. A oslavím tento svátek svobody.
Tentokrát jsem ale ve službě na záchrance, odkud zrovna píšu tyto řádky. Nevadí, možná si víno otevřu zítra. Vždyť 18.11.2026 je v Sasku svátek, Betten- a Busstag.
Protože žijeme ve svobodné zemi, i když není vše nej a optimální. Ale stačí poznat poměry v Sýrii, v Bělorusku nebo i na té Ukrajině, aby byl jeden rád, že jsme tam, kde jsme. Té svobody si vážím a nechci, aby jí začalo ubývat.
V tom roce 1989 mi bylo 18 a s čerstvou maturitou jsem nastoupil na lékařskou fakultu. Zrovna končila pitevní cvičení, byli jsme myšlenkami tedy kdesi jinde, když začala revoluce - ohlas z Národní došel do Olomouce později, až po víkendu. Svoje vzpomínky jsem popsal na blogu a možná se k nim budu zase vracet.
A je možné, že vše bylo nakonec jinak. I já jsem četl různě kvalitní literaturu, výklady a konspirace. Nehodlám nic rozporovat, to nechám historikům. Můj 17. listopad zůstane takový, jaký ho chci mít. A nenechám si jej zkazit ani kritiky, škarohlídy, ani těmi novodobými "hrdiny" na dnešní Letné

Komentáře
Okomentovat