Proč jsem šel do Německa
Lidé odcházejí za prací do ciziny z různých důvodů. V dnešní době je to mnohem jednodušší, než bylo za komunistů, tehdy odchod do západní ciziny se rovnal emigraci.
Pořád si troufám tvrdit, že většinu z nich táhnou prostě peníze. Tak tomu bylo ze začátku i u mne. Ale časy se mění. Rozdíly v příjmech jsou pořád, ale už ne tak markantní (kdesi jsem slyšel, že v Německu a Rakousku jsou třikrát vyšší mzdy, ale u
nás třikrát rychleji rostou). Taky kurzy se mění. Tenkrát, když jsem odcházel do Německa, bylo euro za 36 korun. Dnes je za 25, a byly i časy, kdy bylo za 19 korun.
Někdy našinci nacházejí uplatnění, lepší, než ve vlasti. I to je pravda. Můj osud by se za posledních 15 let asi taky nějak vyvíjel, možná bych něčeho dosáhl... Ale sotva bych se dostal do takových pozic a naučil se tolika věcem, jako v cizině. Nejspíš bych dlouhá léta seděl na stejné židli a dělal stejné věci. Možná bych v tom byl šťastnější. Avšak kdoví.
Na konci studia jsem se dostal na měsíční výměnnou stáž do západoněmeckého Göttingenu. To byla vlastně moje první a dlouhou dobu jediná zkušenost s prací v cizině. Byl jsem vlastně už po promoci, i když oficiálně pořád student. A bylo to tak dobře. V Německu je obvyklé, že medici nemají problém s odběry krve a zaváděním kanyl (a my jsme se to ve škole a praxi neučili).
Pak jsem dlouhá léta pracoval v Čechách. Mladší kolegové mívali bohatší zkušenosti v cizině, byla i možnost stáží. A v roce 2004 s přichodem Unie se stále více mluvilo o možnosti odchodu za lepším výdělkem.
Nakonec se sešla konstelace několika náhod. Začal jsem uvažovat o odchodu ze stávajícího zaměstnání (ne kvůli sobě, práce jako vedoucí EMG a na poliklinice mě naplňovala; ale v té době vedení nemocnice nezacházelo moc dobře s mladými sestrami včetně mé nastavající. Na protest jsem uvažoval o odchodu). Moje nastvávající švagrová začala pracovat ve Švýcarsku jako au-pair a později pokojská - byla na sebe moc hrdá a vlastně mě vyhecovala slovy: "Ty bys tohle nezvlád´, a jestli ano, tak jen na krátkou dobu".
A zrovna v těch dnech na jaře 2004 mi dal kolega kontakt na agenturu Permedex, která zprostředkovávala práci pro zahraniční lékaře v Německu. Hned první nabídka v durynském Nordhausenu se mi zalíbila, finančně i stylem. Takže od 1.9.2004 jsem tady.
Původně jsme s manželkou uvažovali, že jen na rok, nebo nejvýš dva. Ale nějak jsem se zasekl - pak jsem našel další, lepší práci v Bavorsku, střídal místa a možná rostl (ale i padal), učil se stále novým věcem... o tom možná zase jindy a jinde.
Komentáře
Okomentovat